Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na každou z nás nejspíš dojde!

Není snadné přehoupnout se do kategorie důchodkyně a neutrpět přitom zhmožděniny duše. Zatáhnete oponu za svým produktivním věkem a čas se pro vás ze dne na den změní v téměř nehybnou veličinu bez významu.

ilustrace z googlu Oficiálně se stanete seniorkou. Přestáváte být cílovou skupinou kosmetických firem, snad jen s výjimkou nabídky výrobků s koenzymem Q10 a s kyselinou hyaluronovou. Zato vás poctí svou zvýšenou pozorností farmaceutický průmysl. Vy přece už v žádném případě nemůžete mít kvalitně fungující klouby, musíte ucvrnkávat, trpět poruchami vyprazdňování, uvolňují se vám zuby i jejich náhrady, vypadávají vlasy i paměť a vůbec potřebujete průběžně doplňovat celé spektrum vitamínů a minerálů, abyste se ve zdraví dožily skonu! K tomu vám dopomáhej lékárna a všudypřítomná reklama! Dopisní schránka se vám začne plnit pozvánkami na výlety za pár kaček do míst, o kterých mnohdy ani nevíte, že existují. Pokud na to skočíte, nemáte ještě vyhráno! Možná je ani nenavštívíte, zato vám ubude úspor a přibude krámů, které nepotřebujete. Více informací najdete na www.smejdi.cz! První den v důchodu sedíte doma a přemýšlíte, co si počnete s takovým množstvím volna. Abych byla přesná, sedíte není zrovna to správné slovo, protože vy o tom zřejmě uvažujete při důkladném gruntování bytu, a to i v místech, kam vaše ruka s hadrem už dávno neměla čas sáhnout. Míníte pokračovat úklidem půdy a sklepa. Kolik že let už to plánujete? Jenže zavolá potomek: „Mami, přijeď, určitě se teď doma nudíš a my potřebujeme pohlídat děti.“ Půda a sklep počkají, vnoučata ne! Mají rýmu, teplotu anebo ředitelské volno ve škole. A taky zbytečně moc prázdnin, podle názoru svých plně zaměstnaných rodičů. Jezdíte tam čím dál častěji. Možná vás stejně jako mě cestou v MHD osloví starší, šarmantní muž. Zvedne vám to náladu i sebevědomí, ale jen do chvíle, než se zeptá, jestli taky jedete hlídat vnoučata nebo zda máte namířeno k lékaři. Vy, taková čupr ženská! V supermarketu, kam jste byla vyslána dcerou pro cosi v akci, (protože vy tam přece můžete zaběhnout hned ráno, než to vyprodají, když jste v tom důchodu), potkáte bývalou spolužačku, kterou jste od maturity neviděla. No teda, ta zestárla! zhrozíte se a dáte se s ní do řeči. Nadšeně vám vypráví o klubu seniorů. Až se srovnáte s přívlastkem seniorů, pravděpodobně se necháte zlákat a zajdete se tam podívat. A už se vezete! Doopravdy i v přeneseném slova smyslu. Autobus vás unáší na výlet někam na hrad nebo do zoo. Slabším povahám se účast nedoporučuje! Zjistíte totiž, že jste se nějakým nedopatřením stala příslušnicí jiného lidského druhu. Personál pokladny i obsluha v občerstvovacím stánku mají v pohledu napsáno pohrdavé: No jo, důchodci, to zas bude kšeft, protože pokladní za vstupné utrží jen polovic a prodavačka se určitě nepředře! Malé pivo si dají jen movitější jedinci a kávu skoro nikdo. Vezou si ji v termosce a přikusují svačinu z domova. Vy pravděpodobně také, protože co si budeme povídat, to, co přichází měsíčně na účet, je výsměch celoživotnímu pracovnímu nasazení. Čas se nepozorovaně znovu rozpohybuje. Vnoučata povyrostou k samostatnosti a vašeho dohledu už není třeba. Půda a sklep setrvají v nezměněném stavu, přestože jste stále v jednom kole! Klub důchodců nenabízí jen výlety. Dějí se tam věci, které vám můžou honbou za živobytím zaneprázdněni potomci jen tiše závidět. Chodíte do kina, do divadla a dokonce i tancovat třeba už v deset dopoledne, kdy oni neúnavně pracují, aby se jednou měli jako vy! A najednou si uvědomíte, že pokladní a prodavačky vám vlastně do jisté míry závidí a pohrdáním to jen maskují! Čas je spravedlivý, běží všem stejně rychle, ještě se nikdy nikomu v životě nezastavil a nezastaví! To jen okolnosti způsobují, že se nám to někdy tak jeví!

Autor: Helena Kopečná | neděle 27.7.2014 8:28 | karma článku: 21,77 | přečteno: 994x
  • Další články autora

Helena Kopečná

Tajemství měděného přívěsku

To je pořád brblání: moře je teplé, vítr studený, v televizi kulový, místní hatmatilce není rozumět, místo piva mají patoky bez pěny ... Bože, tolik řečí kvůli pivu a ovladači. Copak je tak těžké pouhé dva týdny v roce bez toho vydržet, když zbývajících jedenáct a půl měsíce má obojí pořád u ruky? Gábina se na svého muže dívala jako na cizokrajnou bytost. Proboha, toho jsem si fakt vzala dobrovolně!

26.7.2014 v 15:05 | Karma: 13,29 | Přečteno: 602x | Diskuse| Letní povídka

Helena Kopečná

Integrovaná záchranná akce… a reakce

Crrr, crrr...! Domovní zvonek drnčí do šumění vln na prosluněné mořské pláži. To je zvláštní, kde se tu vzal? Odkládám sklenici mojita do písku vedle lehátka a ona se mi ztrácí před očima. Ona a s ní i mořský příboj, slunečník, písek, jen to zvonění zůstává.

22.6.2011 v 6:38 | Karma: 8,09 | Přečteno: 695x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Ortel

Za jistých okolností by se mohlo zdát, že nesedím v čekárně, ale v obýváku plném hostů. Stěny zdobí originály místního naivisty, také lékaře a blízkého přítele mého gynekologa, pohodlná křesílka hýčkají dámská pozadí a anatomicky podpírají záda, futuristický stoleček ze skla a kovu láká k odložení kávy a velká, zavěšena obrazovka k relaxaci.

28.5.2011 v 21:52 | Karma: 10,49 | Přečteno: 1202x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Vrásky ti sluší

Vrásky jsou vzpomínky na životní putování. Každičký zážitek přidal kousíček do mozaiky v tvé tváři. A že jich bylo! Vzpomínáš, to jsi byla ještě mladinká dívka, sotva odrostlá školní aktovce. Tvé okolí si šuškalo, že se ti zapalují lýtka, ale tys věděla, že on je ten princ na bílém koni, který tě odvede do svého království, a tam budete spolu šťastně žít. Jak to bylo bláhové a kolik těch princů se ještě kolem tebe mihlo, než jeden zastavil a zvedl tě k sobě do sedla.

13.5.2011 v 11:12 | Karma: 9,16 | Přečteno: 657x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Má první hodina tance

Bylo nám kolem šestnácti a právě jsme se chystali vstoupit do víru společenského dění. Čekaly nás taneční! „Taneční neslouží jen k tomu, abyste se naučili tančit, jak mají v názvu. Jejich úkol spočívá především v proměně stáda rozjívených telat ve lvy salonů a v dokonalé mladé dámy. Ve vašem případě to ale bude obzvlášť obtížné,“ vychutnal si nás náš třídní a rozdal přihlášky.

1.5.2011 v 9:19 | Karma: 4,56 | Přečteno: 185x | Diskuse| Ona

Helena Kopečná

Dolů do dolu

Prstíky slunce opatrně rozhrnují krajkovou lemovku našedlé přikrývky oblohy. Bude krásně, jedeme jen v tričku. Ostatně v plánu je muzeum, tam nám zima nebude.

29.4.2011 v 19:51 | Karma: 8,29 | Přečteno: 1067x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Ostře sledované …WC

Čekala mě cesta domů vlakem z nedalekého města. Za sebou jsem měla příjemné posezení s přáteli, v sobě několik sklenic vody – pitný režim, je pitný režim, a před sebou ještě čtvrt hodiny do odjezdu. Můj věkem opotřebovaný močový měchýř se odmítal ztotožnit s tvrzením, že ve stanici nelze, ale vydržel! Vystartovala jsem ze sedadla sotva jsme se rozjeli, rozhodnuta, donést jeho obsah bez pohromy až k vytčenému cíli!

27.4.2011 v 1:53 | Karma: 24,78 | Přečteno: 2210x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Můj anděl strážný

Vyšla jsem si za město na kondiční vycházku. Za označníkem začínal březový hájek jako stvořený pro mou malou potřebu. Vešla jsem mezi bílé břízky a hebkou trávou jsem se vzdálila od silnice natolik, abych při svém konání nebyla ničím rušena. Rozhlédla jsem se obezřetně kolem, jsem-li skutečně o samotě. Někde nablízku se ozývaly divné zvuky. Vycházely z obrovského hnízda v koruně mohutného stromu opodál. Většího než běžně velkého, dokonce většího, než čapí hnízdo na starém komíně bývalého pivovaru ve městě.

26.4.2011 v 11:00 | Karma: 12,12 | Přečteno: 1205x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

I muži mají své dny…

Cédéčko v autě vyhrává samé mé oblíbené: Olympik, Eláni, Beatles... Jó, to bývaly časy, když tyhle fláky vládly parketu. Svíjeli jsme se na něm v rytmu a bylo nám slastně, protože jsme byli mladí a jedinou starost nám dělala matematika, letopočty a podobně.

25.4.2011 v 19:55 | Karma: 8,62 | Přečteno: 956x | Diskuse| Ostatní

Helena Kopečná

Sejdeme se na Petrových kamenech!

Za několik dní se rozhoří za městy a vesnicemi tradiční ohně. Ty odvážnější z nás se příslušně namaskují a na jediný večer v roce se změní v bytosti, ke kterým máme možná blíž, než tušíme. A možná nám hlavou poběží podobný monolog:

25.4.2011 v 18:10 | Karma: 9,81 | Přečteno: 1275x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 11
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1004x
Jsem jedna z vás! Jsem manželka, matka, tchyně, babička a vším, čím jsem, tím jsem ráda. A taky ráda píšu!

Seznam rubrik