Ortel
Říkám za jistých okolností, protože tady chybí uvolněné povídání, probírání klepů a sdělování zážitků. Tady nezní ševelení hlasů, smích ani cinkání skleniček. Jen káva je prozaicky k dispozici v plastu z automatu. Hosté se navzájem neznají a obrazovka nabízí stereotypní smyčku reklam na nové výdobytky farmaceutického průmyslu. Je tu ticho. Takové to zlověstné ticho před bouří! Ta přijde za chvíli, až se dozvím svůj ortel. Zatím nikdo, ani můj muž, nemá potuchy, co mě hryže a rdousí. Chvílemi jsem optimistická a věřím, že ran osudu na mou hlavu už bylo tolik, že snad budu ušetřena pomalého a bolestivého umírání dechem té zhoubné potvory. Paradoxně doufám, že mé útroby ničí „jen“ myom, dejme tomu velikosti grepu, nebo možná několik menších a spraví to operativní zákrok, který mě sice zbaví potíží, ale také reprodukčního vybavení. Nakonec v mém věku už beztak nepotřebného! Tuhle lepší variantu vzápětí vystřídá ledový pařát hrůzy, že aniž to mám zatím černé na bílém, právě rozšiřuji statistiku smrtelně nemocných. Jsem skálopevně přesvědčena, že mě čeká martýrium chemoterapií, ozařování, slezlé kštice a následně předčasné přemístění na onen svět. Pochopitelně bez mé tělesné schránky. Tu slupne kremační pec. V téhle fázi se vždycky spolehlivě zavlažují mé slzné kanálky. Úlevný pláč nad bolestí, kterou svým koncem způsobím příbuzným a přátelům, odplavuje posléze mé zoufalství a začnu se v mysli zabývat věcmi přízemními. Jako například, komu odkážu svou Adélu, diefenbachii velikosti dvacetiletého smrku s metrovým rozpětím listů, s láskou opečovávanou, zalévanou a s vypětím sil přesazovanou. Komu, když dcera má malý byt. A syn malé děti a rostlina je to, jak známo, jedovatá! O možnosti, nechat ji bydlet nadále u manžela, ani neuvažuji. Zahynula by na úbytě krátce po mně. Dost na tom, že jeho tu nechám samotného! Bude mít starostí až nad hlavu. Vždyť on bude potřebovat navigaci i k nalezení lžíce, čistých ponožek a cesty do prodejny s chlebem. Moje vlastní trápení ustupuje přemítání, jak to tu beze mě zvládne. „Další, prosím,“ vytrhne mě z úvah hlas shůry. Tedy z reproduktoru nade dveřmi a já se vydávám po rosolovitých nohách vstříc pravdě. Buď bude krutá, nebo méně krutá, jiná varianta není! Soukám ze sebe slova o tělesných obtížích a vzápětí i kalhotky. Gynekologické lehátko tlačí jako středověký skřipec. Lékař je profesionálně vlídný jako vždycky, úsměv je jeho pracovní pomůckou, kterou málokdy odkládá stranou. V mém případě k tomu ještě nikdy neměl důvod, ale dnes to přijde! Sleduji napjatě jeho tvář, abych z ní vyčetla, jaký je rozsudek. „Ještě uděláme ultrazvuk, abychom měli naprostou jistotu!“ Jeho slova se mi zařezávají do ušních bubínků, jako nůž do neopatrných prstů. Ten chlap snad nemá kousek citu v těle nebo mu zvednuté koutky přirostly natrvalo k tváři! Nic se z ní nedá vyčíst! Nadechla jsem se ztěžka děsem zúženou průdušnicí. Nastává chvíle lámání chleba. Lékař obrací monitor tak, abych na něj viděla.: „Dovolte, abych vás představil. Tohle je hlavička, tady nožičky a tady tepe srdíčko…“
Helena Kopečná
Na každou z nás nejspíš dojde!
Není snadné přehoupnout se do kategorie důchodkyně a neutrpět přitom zhmožděniny duše. Zatáhnete oponu za svým produktivním věkem a čas se pro vás ze dne na den změní v téměř nehybnou veličinu bez významu.
Helena Kopečná
Tajemství měděného přívěsku
To je pořád brblání: moře je teplé, vítr studený, v televizi kulový, místní hatmatilce není rozumět, místo piva mají patoky bez pěny ... Bože, tolik řečí kvůli pivu a ovladači. Copak je tak těžké pouhé dva týdny v roce bez toho vydržet, když zbývajících jedenáct a půl měsíce má obojí pořád u ruky? Gábina se na svého muže dívala jako na cizokrajnou bytost. Proboha, toho jsem si fakt vzala dobrovolně!
Helena Kopečná
Integrovaná záchranná akce… a reakce
Crrr, crrr...! Domovní zvonek drnčí do šumění vln na prosluněné mořské pláži. To je zvláštní, kde se tu vzal? Odkládám sklenici mojita do písku vedle lehátka a ona se mi ztrácí před očima. Ona a s ní i mořský příboj, slunečník, písek, jen to zvonění zůstává.
Helena Kopečná
Vrásky ti sluší
Vrásky jsou vzpomínky na životní putování. Každičký zážitek přidal kousíček do mozaiky v tvé tváři. A že jich bylo! Vzpomínáš, to jsi byla ještě mladinká dívka, sotva odrostlá školní aktovce. Tvé okolí si šuškalo, že se ti zapalují lýtka, ale tys věděla, že on je ten princ na bílém koni, který tě odvede do svého království, a tam budete spolu šťastně žít. Jak to bylo bláhové a kolik těch princů se ještě kolem tebe mihlo, než jeden zastavil a zvedl tě k sobě do sedla.
Helena Kopečná
Má první hodina tance
Bylo nám kolem šestnácti a právě jsme se chystali vstoupit do víru společenského dění. Čekaly nás taneční! „Taneční neslouží jen k tomu, abyste se naučili tančit, jak mají v názvu. Jejich úkol spočívá především v proměně stáda rozjívených telat ve lvy salonů a v dokonalé mladé dámy. Ve vašem případě to ale bude obzvlášť obtížné,“ vychutnal si nás náš třídní a rozdal přihlášky.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1004x